V pondělí 22. října 1945 se v 16.00 hodin sešla v místnostech „Národní správy Adolf Fischer“ v Brně na Orlí 3. ustavující valná hromada prvního výrobního zlatnického družstva v Československu. Tehdejších 17 zakládajících členů zvolilo představenstvo v čele s Leopoldem Jelínkem a dozorčí radu s předsedou Leopoldem Světlíkem. Podle schválených stanov první název zněl: „KARAT nákupní, prodejní a výrobní družstvo zlatníků v Brně, zapsané společenstvo s ručením omezeným.“ Do 12. února 1946, kdy družstvo získalo vlastní živnostenský list, provozovalo svoji činnost na živnostenský list předsedy družstva. Tehdejší zákony to umožňovaly.
Členové družstva založili i vlastní tělovýchovnou organizaci, která pěstovala v družstvu lehkou atletiku, gymnastiku, míčové hry a to zejména fotbal. Fotbalová jedenáctka KARATu byla v Brně i okolí velmi známá. Po sjednocení tělovýchovy přešli sportovci do DSO Slaná Brno.
Už v roce 1948 mělo družstvo 3 prodejny v Brně a dále obchodní a provozní místnosti v Olomouci a Kroměříži. V roce 1950 byly získány nové pracovní místnosti a obchody na ulici Minoritské a České, roku 1952 pak na Tř. Vítězství, později Masarykově, kde jsou obchodní prostory ve vlastnictví družstva KARAT dosud.
Léta 1950 až 1960 se vyznačují ekonomickou stabilitou, členská základna měla v této době 100 členů. Výrobní prostory začínaly být postupně nevyhovující a tak v roce 1971 rozhodlo představenstvo družstva vybudovat vlastní provozně administrativní budovu. Byla podepsána smlouva o sdružení finančních prostředků s družstvem invalidů SLUŽBA a v roce 1973 došlo k zahájení nového sídla investičním nákladem 23,5 mil. Kč. Stavba byla dokončena v roce 1976 a to na adrese Brno, Orlí 27. V tehdejší době splňovala podmínky moderní výroby šperků. Sdružovací smlouvou mělo DI SLUŽBA zabezpečeno trvalé užívání prvního patra stavby o rozloze 699 m².
V roce 1990 měl KARAT 350 zaměstnanců a téměř monopolní postavení ve výrobě šperků na Jižní Moravě. V následujícím roce byla v družstvu provedena delimitace hodinářů a následně personifikace veškerého jmění – vlastní jmění družstva bylo rozděleno mezi 160 oprávněných osob. Výroba byla roku 1993 přestěhována do prostor na Palackého třídě (historické fotografie najdete zde), do domu, který na přelomu 19. a 20. století patřil vinárníkovi Edmundu Backovi.
V
roce 1931 se zde narodil Thomas Graumann, v 8 letech zachráněný sirem Nicolasem Wintonem. Tyto souvislosti připomíná umístěná pamětní deska a Stolpersteiny před vchodem do budovy.
V roce 2003 byla budova na Orlí ulici prodána, s konečnou platností vypořádány vlastnické nároky 160 členů a v 58. roce svého trvání KARAT do třetice změnil adresu svého sídla na Palackého 119. Zeštíhleli jsme, ale hlavní náplní družstva zůstává služba veřejnosti. 15 let jsme vychovávali učně, z nichž někteří u nás později zůstali pracovat nebo se k nám vrací.
